Marie Michaličková

Tento článek píšu „na přání.“ Oslovila jsem totiž svoje FB přátele aby mi napsali, o čem by si rádi přečetli, a bylo mi doporučeno téma, které tvoří nadpis.

Začínám tedy s mým oblíbeným tématem – introverti.

O introvertech panuje mnoho mýtů. A některé mýty bohužel padají přímo z úst psychologů. Když přednášející psycholog na jednom kurzu psychologie prohlásil, že „introverti se typicky nezajímají o druhé lidi“, měla jsem opravdu velké nutkání vzít opravdu velkou učebnici psychologie a …zbytek si umíte domyslet.

O to více jsem byla zklamaná, že tak překroucená slova vyšla z pozice autority, a proto byla více nebezpečná.

a) Prosadit se

Abych mohla „poradit“- zamentorovat introverta v tom, aby se uměl prosadit, potřebovala bych více konkrétních informací. Prosadit se kde konkrétně? V práci? Ve skupině přátel? Ve sportu? Co to konkrétně pro Vás znamená se prosadit?

Pořádně se ho nebo ji na to doptat, (vykrokovat to dolů – jak říkáme v NLP), co to pro klienta znamená to slovo prosadit se.

Pro introverta je nejsnadnější prosadit se v činnosti, pro kterou cítí velkou vášeň a která ho baví.

Já osobně nemám problém prosadit se v kontextu toho, když mě něco opravdu zajímá. I když jsem introvert, (ne stoprocentní, mám i svoji extrovertní složku), na kurzech psychologie, kam chodím, působím nejvíc akčně, možná nejvíc extrovertně a to z toho důvodu, že je to „moje téma“, ke kterému mám co říct.

Pro introverta je mnohem důležitější než pro extroverta, aby si správně zvolil práci. Aby dělal něco, co jej skutečně zajímá, co je jeho srdcovka a co je přímo pro něj. Extrovert se v práci „přizpůsobí“, když je dobrý kolektiv.

Introvert potřebuje něco, co mu bude dávat velký smysl.

b) Introverti a strach

Neřekla bych, že je pro introverty typické mít „problém“ se strachem. Všichni lidé občas cítí strach.

Co se týče negativních emocí, rozlišujeme, kdy je užitečné je cítit a kdy už ne. Kdybych necítila vůbec žádný strach před např. maturitou, přijímačkami, novou přednáškou, přijímacím pohovorem, pravděpodobně bych se vykašlala na přípravu a potom by to mohlo špatně dopadnout. Určitá míra strachu je užitečná.

Problémem nastává, když toho strachu začne být příliš. Řešením je hypnóza nebo techniky časových os, kdy se vracíme do události, kdy poprvé se do vaší nervové soustavy strach „otisknul“, pozitivně „manipulujeme“ s uložením té vzpomínky, měníme kódování té vzpomínky, aby se Gestalt nespouštěl jako kdysi.

Naše nervová soustava je vytvořena tak, aby vám vždy doručila to, na co se zaměřujete. Pokud se zaměřujete na strach, vytvoří vám ještě více strachu. Pokud si představujete, jak věci v budoucnu špatně dopadnou, potom se ke strachu, přidá ještě úzkost.

A vy už víte, co s nimi máte dělat. 🙂

c) Vytváření kontaktů a zapadnutí do týmu

Jedno pravidlo jednání s lidmi platí pro všechny, ať už jste introvertem nebo extrovertem.

V knize z oblasti populární psychologie jsem četla poučku, kterou se ráda řídím a ráda se s vámi o ni podělím, protože opravdu funguje.

Představte si, že každý člověk, se kterým komunikujete, má na čele napsáno: „Udělej mě důležitým prosím. Podpoř ve mně můj pocit důležitosti.“

Pokud toto budete dělat, o kontakty a přátele nebudete mít nouzi.