V čem mi v životě pomohla angličtina?

LondonAngličtina je moje srdcová záležitost.

Začala jsem se učit anglicky ve 4 třídě základní školy.

Měli jsme velmi milou paní učitelku, která se „přeučovala“ z ruštiny, proto nám dávala mnoho prostoru se učit způsobem, který byl pro nás přirozený.

Spíše nás koučovala, než učila a díky tomu jsem si angličtinu zamilovala.

Už tehdy jsem věděla, že mi angličtina přinese svobodu a velké možnosti.

Na gymnáziu přišel ten klasický nudný teror typu:

„Otevřete si učebnici na straně 31 a uděláme si cvičení 2. „ a vyhrožování špatnými známkami, stres…..

Po gymnáziu jsem se rozhodla věnovat se angličtině intenzivně a zahájila jsem denní studium angličtiny ve Zlíně pod vedením profesora Jarosčáka, který angličtinu zbožňoval a díky tomu nakazil svým nadšením i mě.

Potom jsem studovala vysokou školu, v angličtině a němčině jsme měli většinu předmětů. Mám státnice z angličtiny a také FCE.

Ale zpátky k tomu, jak mi angličtina pomohla v životě.

V pubertě to bylo něco, v čem jsem byla dobrá, takže mi to posilovalo sebevědomí.

Během vysoké školy i po ní to bylo něco, co mi umožnilo levně cestovat, protože jsem se nemusela spoléhat na drahé cestovky.

Angličtina mi také umožnila studium.

Hypnózu jsem vystudovala u Geralda Keina na Floridě v USA a NLP u Anthony Beardsella z Anglie.

S manželem se školíme na internetu v angličtině. Školíme se od těch nejlepších a nemusíme se spoléhat na české zdroje.

Díky angličtině čtu knihy v originále, nečekám na to, až mi je někdo přeloží.

Znalost angličtiny mi také pomohla při vstupu do mých dřívějších zaměstnání.

Díky angličtině jsem si sama vytvořila své pracovní místo – stala jsem se soukromou učitelkou angličtiny a velmi mě to bavilo a měla jsem se svými studenty velké úspěchy, protože jsem se soustředila na to je zbavit programů typu: „Jsem hloupý. Je to těžké. Nemám talent na cizí jazyky.“

Když jsem z jejich hlavy vymazala tyto programy, jejich progres v jazyce se urychlil a dokonce začali mít angličtinu rádi.

Znalost angličtiny mi dala svobodu,otevřela mi mnoho možností v podnikání, vydělala mi a ušetřila hodně peněz, přinesla mi mnoho přátelství s anglicky mluvícími lidmi a hlavně ten pocit, že na to mám.

Chcete se naučit snadno a rychle anglicky a nevíte, jak na to? Podívejte se na můj webinář, kam jsem si pozvala velmi vzácného hosta – Libora Činku, který se zrychleným studiem angličtiny zabývá již 20 let.

photo by: Metro Centric

3 komentáře

  • Dobrý den Marie,

    jsem Váš fanoušek i klient na několika projektech. To, do čeho jsem se zatím nikdy nepustil, je studium angličtiny. Hlavním důvodem bylo, že jsem měl problémy s pamětí, dokonce se mi snižovala slovní zásoba i v mateřském jazyce přes to, že jsem byl i profesionálním lektorem.
    Díky Vašim přednáškám (a cením si velice i manželových přednášek), které sleduji již od samého počátku vašeho společného podnikání, jsem se zapojil i do některých kurzů, které jste pořádali, zakoupil i některá pro mě potřebná CD, která jste namluvila a pustil jsem se do práce na sobě. Je to již asi čtyři roky a situace se změnila. Nyní pracuji v unikátní Neurolaboratoři u Jirky Vokáče Čmolíka, setkávám se s úžasnými lidmi (spolupracovníky i pozitivně motivovanými klienty) a ve svých téměř 68 letech jsem si dal za cíl naučit se anglicky.

    Znám metodu superlearingu pro studium cizích jazyků, mám sadu nahrávek a učebnici pro studium v hladině alfa a začal jsem se připravovat. Věřím, že to nemohla být náhoda, že právě v tomto okamžiku mi přišla mého do e-mailu Vaše nabídka na webinář s Liborem Činkou. Naprosto se ztotožňuji s jeho metodikou a ihned jsem si kurz zaplatil a těším se na bonus od Vás a na 6. ledna, kdy začneme.

    Chci být živým příkladem, že i ve vyšším věku se neurony v mozku obnovují a že lze dosáhnout obdobných výsledků jako u mladších lidí. Budu nadšen, pokud v kurzu uspěji. A má motivace a odhodlání se začalo měnit právě Vašimi přednáškami. Za to moc děkuji.

    Vladimír Koliandr

  • Já zase angličtinu nesnáším. Pořád v rádiu hrajou samé anglické písničky jako bysme byli někde v americe. Za prvé by v rádiu měly více hrát česky (jsme přece v české ruplice a ne v anglii nebo americe) a za druhé když v rádiu hrajou nějakou cizí písničku nemusí to být vždycky anglická. Mohli by více hrát třeba italsky, francouzsky, španělsky nebo také i rusky nebo chorvatsky alespoň bychom jim trochu rozuměli protože to jsou slovanské jazyky. A když my češi rádi jezdíme do Chorvatska tak bychom mohli poslouchat také jejich písničky.Když v televizi mluví nějaký cizinec skoro vždycky mluví anglicky. Mně se ta angličtina protiví už od malička. Kdyby v rádiu nehráli pořad jenom anglicky, nebo kdyby ta angličtina nebyla taková „vlezlá“ tak bych ji možná měl rád a měl bych zájem se ji učit ale bohužel se mi protiví tak se ji učit nehodlám. Radši se budu učit třeba rusky.

    • Jako kdybych slyšela mou maminku 🙂

Chceš něco říci? Tak do toho a napiš komentář!