Osobní rozvoj 
3 Comments Dokážete při sobě stát v dobrém i ve zlém?
Někdo si může plést sebelásku se sobeckostí.
Ve skutečnosti, když neumíte milovat sebe, neumíte milovat ani ostatní.
Když milujete sebe, přenášíte tu lásku i do svých dalších vztahů.
Lidé utíkají ze starých vztahů do nových vztahů, od rodiny, do nové země s nadějí, že tam to bude lepší….
Měla jsem známého, který se nejdříve odstěhoval do Anglie s nadějí, že to tam určitě bude lepší než v ČR.
Po nějaké době mu Angličané začali připadat „studení“…
Za pár let pobytu v Anglii se přestěhoval do Austrálie, protože čekal, že to tam bude lepší než v Anglii….
Teď si stěžuje na Australany, že jsou šílení…
(Neříká se náhodou o Australanech, že jsou to nejmilejší lidé na světě?)
Mohl by se odstěhovat klidně do ráje, ale i tam by nebyl úplně spokojený….
Všude, kam jede, si vozí sebe a svůj vztah k sobě…..
Někteří lidé si neuvědomují, že všude se sebou si berou svoje programy a myšlenkové vzorce, které určují kvalitu jejich života.
Já si naopak myslím, že v ČR se kdokoliv může mít skvěle, pokud se pro to rozhodne……….
Mám pro Vás otázku na tělo, která se sebeláskou souvisí…
Možná, stejně jako já, jste četli příliš mnoho knih z oblasti osobního rozvoje a stále nejste perfektní?
Lidé, kteří milují sebe, umí milovat i svoje nedostatky….
Mám pro Vás další otázku, o které se Vám vyplatí přemýšlet:
„Kdo rozhoduje o tom, zda jste perfektní?“
„Jak poznáte, až budete perfektní?“
Čím vyšší na sebe klademe požadavky, čím více se nutíme k perfekcionalizmu, tím blíže jsme k selhání.
Čím více na sebe tlačíme, abychom byli dokonalí, tím se dostáváme do většího stresu.
Čím větší stres, tím více programujeme naši nervovou soustavu na neúspěch.
Určitě o sobě netvrdím, že jsem dokonalá.
Jsem hrdá na svoji nedokonalost.
Mám ráda lidi, kteří nejsou úplně perfektní a kteří si nehrají na dokonalé.
Řeknu Vám, co jsem se v životě naučila.
Klíčem ke štěstí v životě je obklopit se lidmi, se kterými si „sednete“ a kteří Vás budou přijímat takoví, jací jste.
Buďte na sebe hodní a přijímejte se takoví, jací jste.
Přesně tak.
V práci mám člověka, který bývá náladový a nepříjemný….a jak jej pozoruju, zjistila jsem, že si absolutně neumí vytvářet láskyplné vztahy. Je to pouze o něm, o jeho postoji, jak se chová k sobě, tak se chová k ostatním a vytváří tlaky. I kdyby odletěl na měsíc, bylo by mu blbě.
Sebeláska je stav, kterému nás nikdo nenaučil.
Jsem ráda, že poslední dobou se o tom píše a mluví, je to moc důležité.
Souhlasím a podepisuji. Není potřeba snažit se být za každou cenu perfektní. Clověk není stroj a dělá chyby. Podstatné je na sobě pracovat a hlavně se mít rád. Pracuji na sobě už půl roku a s údivem vidím, kolik lidí kolem mne je naladěno na stejnou vlnu. Kolik lidí je ochotno a schopno mi pomoci v nesnadných situacích.
Je dobré mít práci, dělat vše pro zdárný chod rodiny, ale… Ale nejdůležitější je podle mne, najít čas pro sebe, zastavit se a promyslet si každý krok v klidu a pokoji. Je to obtížné v téhle uspěchané době, ale myslím si, že je to nutné. Bez času pro sebe a a lésky k sobě samotnému v tom pravém slova smyslu, jak to píšete, se nelze nikam posunout a jen si zaděláváme na zdravotní a jiné problémy.
Dobrý den paní Marie.
Před 4 měsíci jsem byla v nemocnici na operaci a potom hned v lázních.Měla jsem spoustu času přemýšlet o životě.
Spousta lidí mi řeklo,že jsem se změnila.I já si to myslím.Vážím si více svého života a nadevše miluji svou rodinu,která mě před i po operaci držela nad vodou.
Kdo je zdraví,nemůže nikdy pochopit,jak se někdo může změnit a jak si více všeho váží.A to nejen zdraví a života,ale především sám sebe.
Jsem ráda,že jsem na tomto světě a ještě bych si chtěla užít spoustu krásných a dlouhých let.
Přeji Vám paní Marie mnoho úspěchů ve Vaší zajímavé a určitě úspěšné práci.
S pozdravem Věrka