Jak dosáhnout všech svých cílů
Tento článek píši z postele. Je krátce po obědě a v “normálním zaměstnání” bych musela teď někde “zařezávat” u počítače.
Jsem však neskonale vděčná, že jsem svobodná a můžu si v pracovním dnu dělat, co chci, např. si dát po obědě šlofíka.
Ne, nejsem nezaměstnaná. Jenom mám flexibilní pracovní dobu a můj šéf (můj manžel) nezvedá obočí, když si jdu zameditovat do peřin.
Taky on má ode mě povoleno dělat si během (pracovního) dne, co uzná za vhodné.
Pokud chcete, můžete mi závidět, ale mnohem lepší je udělat kroky, abyste ve svém životě zažívali stejnou svobodu, pokud po ní toužíte.
Svoboda je mojí nejdůležitější hodnotou. Včera jsme se s manželem dívali na dokument o škole Summerhill.
Ronili jsme u toho slzy a oba jsme se shodli na tom, že bychom se rádi do Summerhillu vrátili např. doučit se předměty, ze kterých máme dodnes mindrák.
Já matematiku, on matematický génius němčinu, která naopak bavila mě.
Rádi bychom do Summerhillu poslali naše budoucí děti.
Správně nastartovat dítě do života, dát mu sebevědomí, sebedůvěru ve své schopnosti a talenty, to je ten nejcennější dárek, který mu můžete dát.
Když naučíte svoje dítě, že je v pořádku takové, jaké je, připravíte jej na život.
Vyrostla jsem v prostředí, kde se tlačilo na výkon. Byla jsem pouze tehdy OK, když jsem měla ty nejlepší výsledky.
Když jsem neměla ty nejlepší výsledky, byla jsem špatná, neměli mě rádi, což je program, který jsem převzala za svůj, a musela jsem zapracovat na jeho přeprogramování na: „Vždycky jsem hodná lásky, přijímám se, taková jaká jsem, za všech okolností.”
Dodnes mám pocit, že mě moji rodiče nemají úplně rádi, když nedělám to, co chtějí oni, abych dělala. Někdy se totiž změníte pozitivním způsobem, ale vaše okolí zůstane stejné.
Summerhill byl založen v roce 1921 a od té doby se z absolventů těchto škol stali velmi úspěšní lidé – podnikatelé, politici, sportovci, lékaři, profesoři, hollywoodští herci a aj.
Absolventi Summerhillu mají sebedůvěru vytvořit si ve svém životě svobodu. Nebojí se svobody. Kdežto většina z nás byla na nesvobodu naprogramována již od základní školy.
Lidé jsou v dnešní době uměle drženi ve strachu. Strach vydělává. Čím více se lidi bojí, tím snadnější je s nimi manipulovat.
Lidé ani nevědí, že je s nimi manipulováno.
Pokládají manipulaci za něco normálního. Připadá jim normální, že televizní zprávy jsou plné násilí a negativních zpráv a to samé noviny.
Je zajímavé, čeho je možné dosáhnout, když člověk opravdu chce. Koučovací technika Kaizen je mojí oblíbenou věcí na zlepšování se, kterou nejen používám na sebe, ale také ji učím mé klienty.
Malými kroky je možné dosáhnout úplně všeho. Malými kroky jsme s Jankem vytvořili úspěšné podnikání.
Mám novou klientku. Je to paní, která má psychosomatickou nemoc – všechny její lékařské testy jsou v pořádku, ale nemůže chodit, tedy přesněji, pohybuje se s velkými obtížemi za pomocí chodítka. Její stav se začal horšit poté, co její okolí na ni začalo tlačit, že se má “snažit” chodit více.
Naučila jsem ji Kaizen a použila na ni hypnózu.
Věřím, že do pár měsíců bude znovu chodit. 🙂
Čeho byste rádi dosáhli vy? Můžete mi to napsat do komentáře.
Milá Marie, děkuji za krásná slova, která mě zahřála u srdíčka. od mala jsem byla naprogramovaná na to být hodná, pečlivá, dobré známky vše v pohodě, špatné známky, kdy se mě tatínek se vztekem v oku ptal, zda jsem schopna to zvládnout, na totéž se mě ptal, když jsem byla v psychiatrické léčebně. Nebylo mě dopřáno vystudovat gymnázium, neměla jsem tehdy v 70-tých letech „policky angažované“ rodičem.
Vyučila jsem se skřípěním zubů, vdala se, porodila jsem 2 děti….
Manžel byl tyran, snažil se mě převychovat k obrazu svému a já zvykla poslouchat tatínka jsem se přizpůsobila…
Ale dost toho co bylo.
Když mě bylo 33 let, maturovala jsem na ekonomické školy, spolu s dětmi jsem se učila i já. A ještě něco, když mě bylo 51 promovala jsem na Univerzitě v Hradci Králové.
Co mě hřeje na srdíčku nejvíc? Vychovala jsem 2 zdravé, slušné a pracovité děti, 10 let jsem vdaná za bezva chlapa, jsem šťastná, že mám pořád komu říkat mami a tati.
Asi tak v kostce.
Mějte se fajn!