Jak si vytváříme svoji vlastní realitu – příběh ze života
Příběh, který vám budu vyprávět, se začal odehrávat před dvěma lety. Tehdy mě přišla navštívit paní ze severních Čech, aby si u mě koupila knihu: Naučte se anglicky.
To, co měla být původně 45 min konzultace, se vyvinulo ve tříhodinovou návštěvu. Asi znáte takový ten druh návštěvy, kdy byste po hodině již rádi končili, ale nevíte, jak se návštěvnice či návštěvníka zbavit.
Mám ráda návštěvy, ale její extrémní neurotizmus …to bylo i na mě moc…
Za pár dnů mi od ní přišel email naprosto paranoidní email, jak jí naše Angličtina eLingo bere práci.
A cože já si to vůbec dovoluji učit aj, když nemám ani CAE.
Ne že bych si z haterů něco dělala. Každý, alespoň trochu známý člověk na internetu, je má.
Ale zasadila mi červíka do hlavy.
Podle všech možných testů na internetu jsem měla angličtinu na úrovni C1, tak proč to ještě oficiálně nestvrdit od Cambridge university?
Zprvu ten nápad zapadl pod nánosem pracovních povinností, ale postupnými malými kroky jsem se začala posouvat směrem k CAE.
Koupila jsem si učebnici na přípravu k CAE. Začala jsem si vytvářet svoji vlastní přípravu v Angličtině eLingo.
Zaplatila jsem si pár hodin angličtiny u rodilého mluvčího Brada, který nám pomáhá tvořit Angličtinu eLingo.
Sice se nespecializuje na přípravu k CAE, ale i tak to bylo přínosné.
Můj cíl se začal materializovat.
K vytvoření té správné motivace jsem to na sebe “práskla” všem našim studentům NLP koučinku.
A teď přijde velké ponaučení pro mě a věřím, že i pro všechny ostatní.
Když jsem se klientům svěřovala s tím, že mě čeká CAE zkouška, nikomu jsem neopomenula zdůraznit, že mi stačí známka C.
A to stejné jsem několikrát zopakovala v den zkoušky- seznámila jsem se tam se studentkou angličtiny mého věku, se kterou jsme si povídaly.
Prostě jsem se zhypnotizovala na to, že mi stačí C. A co se nestalo.
S paní jsme se také bavily o tom, jak probíhá část writing a ona mi sdělila, že je možné si vybrat, kterou z nacvičovaných dovedností chceme předvést: psaní oficiálního dopisu, psaní neoficiálního dopisu, psaní návrhu, reportu atd.
Co však tím paní myslela, že v druhé části writing si můžeme zvolit, co chceme psát….
Já jsem to ovšem pochopila tak, že je možné psát jen esej, jak tomu ostatně bylo na zkoušce FCE před dvaceti lety…. Ale chyba lávky….
Tak jsem se po půlce CAE zkoušky dozvěděla, že jsem v části writing nenapsala půlku zadání – prostě jsem si myslela, že stačí napsat esej, ale tak tomu bohužel nebylo.
Dokážete si představit mé zklamání… protože kdybych to věděla, kdybych si to byla bývala lépe přečetla, kdybych se těšně před tou zkouškou nebavila s tou paní, která mě zmátla…
Pravdou je, že jsem si tu zkušenost přitáhla, protože jsem si vložila do svého podvědomí sugesci: “Prostě mně stačí C, hlavně, že to udělám.”
Chtělo se mi plakat, ale i tak jsem šla na poslech a speaking před komisí – jsem bojovnice a už z principu se nikdy nevzdávám…
Po zkoušce jsem to chtěla celé vytěsnit z hlavy… až 30.1 jsem se přihlásila na web Cambridge university, abych zjistila výsledky…
Překvapivě jsem zkoušku udělala, protože ostatní části zkoušky jsem měla tak dobré, že vyvážily i půlku nenapsaného zadání v části writing.
Jaké ponaučení z toho vyplývá? Nejen pro mě, ale pro všechny ostatní?
Slova, myšlenky, naše přesvědčení, zvláště když je opakujeme, mají velkou moc a vytvářejí naši realitu.
Prostě moje hlava vzala ten program: „stačí za C“ a na základě toho vymazala a překroutila moji realitu tak, že jsem musela udělat hloupou chybu, jen aby můj program byl v souladu s mou realitou.
Jsem ráda, že CAE zkouška oficiálně prokázala, že moje angličtina je na úrovni C1, takže haterka může klidně spát. 🙂
Protože kdybych si opakovala sugesci stačí B nebo A, tak se vsaďte, že by to můj mozek zařídil, abych napsala i ten dopis, co jsem měla napsat a v části writing by mi neutekla téměř polovina bodů kvůli tomu…
Takže teď mám za cíl si do roka udělat CPE zkoušku (C2 – úroveň rodilého mluvčího) a víte, co si říkám teď?
Stačí za A. 🙂