Sebevědomí – jak jej vytvořit?
Nízké sebevědomí je problém, který trápí 9 lidí z 10. Většina lidí se nemá ráda, chtěla by být někým jiným nebo chtěla by úplně jinak vypadat. Chtěli by dělat jinou práci, než tu současnou a chtěli by žít úplně jiný život. Podle výzkumů má 97 % mladých lidí vytvořenou velmi negativní představu. Tito mladí lidé dospějí a představa, kterou o sobě mají, se u většiny k lepšímu nezmění. Píše mi mnoho mladých lidí, kteří zoufale chtějí být někým jiným a chtějí vypadat úplně jinak. Když se narodíme, jsme jako bílý list papíru, milujeme se bez podmínek a milujeme svůj život.
Malé děti milují každou část svého těla, mají dokonalé sebevědomí, které jim umožňuje asertivně žádat o věci, které potřebují. Malé děti milují život a užívají si jej naplno. Malé děti mají rády i své výkaly. Co se stane během několika let, že se naše představa o nás samotných a o životě začne tak dramaticky měnit? Začneme se ztotožňovat s lidmi kolem nás, začneme přebírat přesvědčení našich rodičů, přesvědčení, které mají o sobě, a které mají o životě. Pokud naši rodiče nemají dobrý vztah ke své vlastní osobě a nemají zdravé sebevědomí (podle výzkumů většina lidí nemá zdravé sebevědomí) nemohou nás naučit, jak si věřit nebo jak si vytvořit pozitivní vztah ke své vlastní osobě.
Rodiče jsou tvůrci svých dětí, i když tuto radikální myšlenku si málokdo přizná. Jednodušší je svádět nedostatky potomka na genetiku, která je prý nevyzpytatelná. Dětský mozek je jako počítač bez programů – bez softwaru. Rodiče do něj zasazují programy, přesvědčení, které si celý život uchováváme v našem mozku. Tvorba naší osobnosti probíhá ve věku, kdy jej nemůžeme ovlivnit, nemáme totiž vytvořeno kritické myšlení, a proto přijímáme veškeré přesvědčení o sobě, které nám předkládá naše okolí, stejně jako v určitém věku věříme, že dárky nosí Ježíšek a děti zase čáp nebo vrána.
Vědeckým výzkumem bylo zjištěno, že programy, které máme v mozku, a které nám neslouží, je možno měnit. Pokud Vás zajímá jak, podívejte se na moji přednášku.