Čeho se bojíte?

Musíme odstranit strach z naší mysli, protože když cítíme strach, ztrácíme energii.

Každý z nás se čas od času setká s arogantním člověkem. Málokoho z nás napadne, že ten člověk se chová arogantně, protože se bojí. Arogance je formou strachu. Lidé by se nechovali arogantně, pokud by se nebáli.

Příliš se zabýváme výsledky. Přílišné zaměření na výsledky vytváří úzkost, strach a pocit neštěstí.

Klademe si otázky:

Co když můj výkon nebude dostatečný?

Co když neuspěji?

Co si druzí o mně budou myslet?

Co když mě někdo odsoudí?

Jsme přesvědčeni o tom, že pokud neuspějeme, nedostaneme to, co chceme. Myslíme si, že kvůli neúspěchu budeme odmítáni. Když nejsme tak úspěšní jako chceme, nemáme sami sebe rádi. Lidé hromadí majetek, protože touží po pocitu jistoty a bezpečí a naivně si myslí, že když budou bohatí, budou mít pocit bezpečí a jistoty.  Peníze a bezpečí není to stejné. Peníze jsou neutrální. Nejsou ani dobré ani špatné. Důležité je to, co s penězi uděláme. Pocit bezpečí může přijít pouze zevnitř nás, z naší mysli, žádné vnějškové věci nám jej nemohou dát.

Před několika lety jsem přímo posedle chtěla vydělávat velké částky peněz. Nebyly to však peníze, po čem jsem toužila, protože peníze jsem neutrácela, jen je hromadila na účtu, ale pocit bezpečí.

Pocit bezpečí vychází z našeho vnitřního míru a z vědomí toho, kdo jsme. Nikdo nám nemůže ublížit, protože jsme nesmrtelní a věční. Není třeba se bát. Milujte otevřeným srdcem a pamatujte na to, že čím více ze sebe dáváte druhým, tím více se vám vrací zpátky. Láska je lékem na veškerou bolest.

Láska je více než cílem, láska je více než palivem. Láska je více než myšlenka. My jsme láskou. Energie lásky je silnější než jakákoliv bomba a účinnější než jakýkoliv lék. Naše duše přirozeně tíhnou k lásce. Když porozumíme tomu, jakou energii láska v sobě ukrývá, můžeme se zbavit našich negativních bloků a nemocí. Stejná energie lásky spojuje všechny lidské bytosti, i když my jako lidstvo jsme vůči tomu slepí a lhostejní. Všichni toužíme po lásce. Každý člověk zažívá svůj vlastní osobní rozvoj a růst svým vlastním tempem. Přitom je důležité si pamatovat, že je to směr, který je důležitý, ne rychlost. Pokroky lidí v osobním rozvoji nejsou lineární. Je důležité se nesoudit. Když se soudíme nebo dovolíme ostatním, aby soudili vás, stáváme se frustrovanými a úzkostnými.

Zdá se, že násilí a úzkoprsost panuje dnešnímu světu. Potřebujeme milovat a respektovat jeden druhého. Naučit se ocenit vnitřní krásu každého člověka. Učíme se díky vztahům, které máme, proto je důležité, abychom pochopili, jak se dotýkáme druhých.  Milujte sami sebe a nedělejte si starosti ohledně toho, co si o vás myslí druzí. Milujte se navzájem a chápejte, že každý člověk je pouze na nějakém stupni svého vývoje a všichni jsme přišli na tuto krásnou planetu, abychom se něčemu naučili, aby se naše duše naučili to, co potřebuje vědět.

Před nedávnem jsem od jedné slečny dostala email s otázkou: „Proč umírají mladí lidé na nemoci, jako je rakovina, když touží tolik žít a být na Zemi se svými blízkými a milovanými? Proč úplně nevinní lidé, kteří nikdy nikomu neublížili, umírají při tragických nehodách?“

Na vědomé úrovni si neuvědomuje, jaké má naše duše plány. Proč jsme si vybrali zrovna naše rodiče, naše tělo, zemi, ve které jsme se narodili? Na vědomé úrovni si to nedokážeme uvědomit, ale naše duše ví, co se potřebujeme přímo v tomto životě naučit.

Život není soutěž, není o tom být lepší než ostatní. Život není o tom nahromadit více peněz, než mají ostatní. Jsme navzájem energeticky propojeni, nikdy nejsme sami, proto všichni přispějme k tomu, aby svět byl lepším místem k životu. Nejlepší způsob, jak to udělat, je dát si do pořádku vztah se sebou.

3 Comments

  • Strach je doménou ega a především máme strach z toho co ovlivnit nedokážeme. Buď si můžeme zvyknout a nebo, což je mnohem lepší, neřešit nic co ovlivnit nedokážeme.

  • ..krásné, jako vždy, kéž by to tak všichni chtěli už pochopit:o) krásný den.

  • Strach patří, Bohu žel, k našemu životu stejně jako radost či láska. Pochopitelně lépe je nám, když je poměr strachu k tomu ostatnímu co nejmenší. Ne vždycky žijeme mezi jenom samými čistými lidmi, ne vždycky je možné vnímat i toho největšího lumpa, jak člověka, který chudák trpí nějakým strachem z něčeho a přijímat jeho i s jeho zlem, jako něco dobrého. To můžeme jedině tehdy, jestliže máme možnost dostatečného odstupu od takového člověka, lidí.

    Za správný považuji postoj, který vyznávám a vychovával jsem v něm i svoje dvě děti, že i kdyby celý svět byl zkažený, není to důvod k tomu, zkazit se také.

Chceš něco říci? Tak do toho a napiš komentář!