Někdo si může plést sebelásku se sobeckostí.
Ve skutečnosti, když neumíte milovat sebe, neumíte milovat ani ostatní.
Když milujete sebe, přenášíte tu lásku i do svých dalších vztahů.
Lidé utíkají ze starých vztahů do nových vztahů, od rodiny, do nové země s nadějí, že tam to bude lepší….
Měla jsem známého, který se nejdříve odstěhoval do Anglie s nadějí, že to tam určitě bude lepší než v ČR.
Po nějaké době mu Angličané začali připadat „studení“…
Za pár let pobytu v Anglii se přestěhoval do Austrálie, protože čekal, že to tam bude lepší než v Anglii….
Teď si stěžuje na Australany, že jsou šílení…
(Neříká se náhodou o Australanech, že jsou to nejmilejší lidé na světě?)
Mohl by se odstěhovat klidně do ráje, ale i tam by nebyl úplně spokojený….
Všude, kam jede, si vozí sebe a svůj vztah k sobě…..
Někteří lidé si neuvědomují, že všude se sebou si berou svoje programy a myšlenkové vzorce, které určují kvalitu jejich života.
Já si naopak myslím, že v ČR se kdokoliv může mít skvěle, pokud se pro to rozhodne……….
Mám pro Vás otázku na tělo, která se sebeláskou souvisí…
Možná, stejně jako já, jste četli příliš mnoho knih z oblasti osobního rozvoje a stále nejste perfektní?
Lidé, kteří milují sebe, umí milovat i svoje nedostatky….
Mám pro Vás další otázku, o které se Vám vyplatí přemýšlet:
„Kdo rozhoduje o tom, zda jste perfektní?“
„Jak poznáte, až budete perfektní?“
Čím vyšší na sebe klademe požadavky, čím více se nutíme k perfekcionalizmu, tím blíže jsme k selhání.
Čím více na sebe tlačíme, abychom byli dokonalí, tím se dostáváme do většího stresu.
Čím větší stres, tím více programujeme naši nervovou soustavu na neúspěch.
Určitě o sobě netvrdím, že jsem dokonalá.
Jsem hrdá na svoji nedokonalost.
Mám ráda lidi, kteří nejsou úplně perfektní a kteří si nehrají na dokonalé.
Řeknu Vám, co jsem se v životě naučila.
Klíčem ke štěstí v životě je obklopit se lidmi, se kterými si „sednete“ a kteří Vás budou přijímat takoví, jací jste.
Buďte na sebe hodní a přijímejte se takoví, jací jste.
Mějte se rádi.